Show simple item record

dc.contributor.authorLinek, Lukáš
dc.contributor.authorMazák, Jaromír
dc.contributor.authorPilnáček, Matouš
dc.contributor.authorŠkvrňák, Michael
dc.date.accessioned2024-01-17T14:14:16Z
dc.date.available2024-01-17T14:14:16Z
dc.date.issued2023-11
dc.identifier.urihttps://directory.doabooks.org/handle/20.500.12854/133098
dc.languageCzechen_US
dc.relation.ispartofseriesSLON – Studieen_US
dc.subject.classificationbic Book Industry Communication::J Society & social sciences::JP Politics & governmenten_US
dc.subject.classificationthema EDItEUR::J Society and Social Sciences::JP Politics and governmenten_US
dc.subject.othervolbyen_US
dc.subject.othervolební volatilitaen_US
dc.subject.othersociologieen_US
dc.subject.otherpolitologieen_US
dc.subject.otherEvropaen_US
dc.subject.otherpostkomunismusen_US
dc.subject.othervoličen_US
dc.subject.otherpolitická stranaen_US
dc.subject.otherkomunismusen_US
dc.subject.otherdemokracieen_US
dc.titleVolební volatilita v postkomunistické Evropěen_US
dc.typebook
dc.description.versionPublisheden_US
oapen.abstract.otherlanguageV západní Evropě sice volební volatilita za posledních třicet až čtyřicet let významně narostla, skutečnou explozi voličské nestability ovšem spojujeme se zeměmi bývalého komunistického bloku ve východní Evropě. Tato publikace se proto zaměřuje na výzkum volební volatility v 11 postkomunistických státech střední a východní Evropy od roku 1990 do roku 2020. Volební volatilitu studie chápe jako změnu voličské preference ve volbách jdoucích po sobě. Jelikož přechody voličů mezi stranami se odehrávají všemi různými směry, rozhodli se autoři zaměřit svou výzkumnou pozornost na ty, které považují v postkomunistickém kontextu za nejdůležitější v celkové sumě všech voličských přechodů. Zaprvé se jedná o hlasování pro nové strany a tedy přechody voličů k novým stranám. Zadruhé jsou vyčleněny přechody voličů od vládních stran. Oba procesy (ztráty vládních stran a zisky nových stran) podstatným způsobem přispívají k výši volební volatility. Celková úroveň agregované volební volatility dosahovala v postkomunistických státech průměrné hodnoty 31 procent. Agregovaná volatilita je měřena na základě změny v podpoře jednotlivých stran v po sobě jdoucích volbách a představuje nejnižší nutný podíl přechodů mezi stranami, který je nutný, aby mohly nastat reálné volební výsledky ve volbách jdoucích po sobě. Na individuální úrovni jsou přechody ještě četnější. Na základě analýzy individuálních dat z dotazníkových šetření autoři zjistili, že průměrná voličská volatilita dosahovala dokonce 44 procent. Téměř každý druhý volič změnil svou preferenci. Volatilita na individuální úrovni je tak mnohem vyšší, než potvrzují analýzy volebních výsledků. Jak měřit a zkoumat volební volatilitu? Proč vznikají nové strany? A co ovlivňuje jejich volební úspěšnost? Získávaly nové strany větší podporu v době po přechodu k demokracii nebo spíše v poslední době? Přispívají k volatilitě spíše vládní nebo opoziční strany? A nakolik je volební volatilita způsobena ztrátami vládních stran?en_US
oapen.identifier.doi10.14712/9788024656564en_US
oapen.relation.isPublishedBy8d94c6aa-2a71-4559-9698-bf3e883a574a
oapen.relation.isFundedBy368f9485-c7b0-46e4-836b-2dc7a6fb1e0d
oapen.relation.isbn9788024656564en_US
oapen.pages309en_US
oapen.place.publicationPragueen_US


Files in this item

FilesSizeFormatView

There are no files associated with this item.

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record

https://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/
Except where otherwise noted, this item's license is described as https://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/