Afficher la notice abrégée

dc.contributor.authorJedličková, Alice
dc.contributor.authorFedrová, Stanislava
dc.contributor.authorFonioková, Zuzana
dc.contributor.authorHrbata, Zdeněk
dc.contributor.authorCharypar, Michal
dc.contributor.authorKoten, Jiří
dc.contributor.authorPiorecká, Kateřina
dc.contributor.authorŠidák, Pavel
dc.contributor.authorZmělík, Richard
dc.contributor.editorJedličková, Alice
dc.date.accessioned2023-03-22T08:18:15Z
dc.date.available2023-03-22T08:18:15Z
dc.date.issued2023-03
dc.identifier.urihttps://directory.doabooks.org/handle/20.500.12854/98648
dc.languageCzechen_US
dc.subject.classificationthema EDItEUR::D Biography, Literature and Literary studiesen_US
dc.subject.otherbohemistikaen_US
dc.subject.otherliterární vědaen_US
dc.subject.othernaratologieen_US
dc.subject.other19. stoletíen_US
dc.subject.otherprózaen_US
dc.subject.otheranalýzaen_US
dc.subject.othervyprávěníen_US
dc.subject.otherliteraturaen_US
dc.subject.othermonografieen_US
dc.titleNarativní způsoby v české próze 19. stoletíen_US
dc.typebook
dc.description.versionPublisheden_US
oapen.abstract.otherlanguageKolektivní monografie je prvním soustavnějším průzkumem vlastností českého vyprávění v průřezu žánrovým polem a několika desetiletími 19. století. Její metodologie – diachronní poetika vyprávění – odpovídá na jeden z požadavků současné naratologie: totiž respektovat historicitu narativů a interpretovat je v kontextu dobových kulturních norem a komunikační praxe. Nástroje analýzy jsou proto odvozeny od těch vlastností vyprávění, které se pro poznání jeho dějin potvrdily jako opravdu podstatné. Zaostřit na strategie ustavující vypravěčskou autoritu se tak ukázalo jako účelnější než vyjít z typologie vypravěčů. Sledovat, která postava, kdy a o čem mluví a jak se o podání událostí dělí s vypravěčem, bylo užitečnější než zaměřit se jako obvykle na přechody mezi řečovými pásmy. Stejně tak bylo vhodnější identifikovat kulturní normy jako parametry vymezující obsah popisu, který pak určuje i jeho vnitřní logiku – než rozhodovat, zda je popis statický, nebo dynamizovaný. V jednotlivých kapitolách se čtenář setká s díly prozaiků považovaných dodnes za přední reprezentanty celého období, jako jsou Božena Němcová či Alois Jirásek, ale i s tvorbou autorů, kteří zajištovali stabilní a čtenářsky vděčné zázemí literární komunikace, jako František Pravda či Prokop Chocholoušek. Provázání výkladu dovoluje předvést táž díla z různých perspektiv a zvýraznit tak spolupůsobení i kontraproduktivitu narativních způsobů.en_US
oapen.identifier.doi10.14712/9788024654553en_US
oapen.relation.isPublishedBy8d94c6aa-2a71-4559-9698-bf3e883a574a
oapen.relation.isFundedBy368f9485-c7b0-46e4-836b-2dc7a6fb1e0d
oapen.relation.isbn9788024654553en_US
oapen.pages542en_US
oapen.place.publicationPragueen_US
oapen.grant.numberGA18-04420S


Fichier(s) constituant ce document

FichiersTailleFormatVue

Il n'y a pas de fichiers associés à ce document.

Ce document figure dans la(les) collection(s) suivante(s)

Afficher la notice abrégée

https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
Excepté là où spécifié autrement, la license de ce document est décrite en tant que https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/